Muž roku David Kremeň měl slzy na krajíčku: „První šichta v nemocnici mě odrovnala.“
„U policie jsem už viděl leccos, ale po první službě jsem odcházel z nemocnice se slzami v očích. Fakt jsem byl psychicky na dně, že jsem si musel doma otevřít lahvinku vína a odpočinout si. Začátky byly krušné, špatně jsem to snášel. Můj obdiv mají holky na oddělení. Ony jsou v tom rok, já jsme tam měsíc a jsem úplně zničený. Přál bych si, aby všichni viděli, co zdravotníci v práci zažívají. Věřím, že by pak opatření 3R dodržoval každý.“ svěřil se David Kremeň na akci v pražských Řeporyjích, kde místní občané spolu s klienty neurokliniky Armandi vysadili na obecní louce ovocný sad. Muž roku 2020 byl rád, že může tuto záslužnou činnost propagovat.
„Líbí se mi, když si lidé svá města a vesnice zvelebují. Až tenhle sad vzroste, bude to krásné místo. Docela zahradničím rád, ale nesmí toho být moc. Moje zahrádka jsou spíš rajčátka, paprika a trávník. Přestože jsme od Znojma, vinohrad nemám. To už chce čas, znalosti a vytrvalou péči,“ usmíval se David Kremeň, který si do právě založeného sadu dojel svým Peuegotem od Autostyl Trutnov.
Přiznal, že cestování z Moravy do Prahy je pro něj časově náročné. „Teď jsem v Praze například na otočku. Hned musím zpět, protože jdu večer na noční směnu do špitálu,“ uvedl David Kremeň a dodal, že cesty nelituje. Je rád, že mohl pomoci a také reprezentovat soutěž Muž roku.